Byl šestý den v týdnu, přesněji 7. 5. a my jsme jeli se školou do lanového centra. Strašně jsem se těšila, až tam budeme. Sluníčko nesvítilo a chvíli i nebe plakalo, ale přesto jsme lezli vysoko po dřevěných kmenech a lezli jsme po lehkých i těžkých překážkách.
Ale hezky popořadě. Cestou se nic nestalo a nic nám neujelo. Celkově se nikdo nezranil, neztratil ani nerozklepal strachy. Ze začátku jsme se protáhli hrou a pak jsme zkoušeli jištění. Lezli jsme na překážkách pro jednoho a pak i v týmech! Bylo tu pár lidí, kteří se báli, ale nakonec svůj strach překonali. Pro mě je lezení, výšky a spouštění se k zemi jako dřevo pro oheň. Celý den jsem měla pocit, že konečně žiju.
S námi byly v lanovém centru v Olomouci i dvě nové ukrajinské spolužačky. Navzdory menší jazykové bariéře jsme si to skvěle užily (my v týmu holek????), ale určitě i učitelé a všichni ostatní a perfektně jsme přelezly přes týmové překážky. Tam nahoře bylo opravdu úžasně!
Celou návštěvu jsme zakončili Tarzanovým skokem. To pro mě byla největší výzva. Vylézt tam bylo skvělé a lehké, ale doskočit tak daleko, a přitom se chytit hrazdy …, to opravdu chtělo odvahu.
Nakonec nákupní centrum a oběd (ať žijí hamburgery!) a hurá domů.
Tenhle den má rozhodně pět hvězdiček z pěti *.
Nina Lorencová – 9. třída
09.06.2026
08.06.2026
04.06.2026
03.06.2026
28.05.2026
27.05.2026
26.05.2026
25.05.2026
20.05.2026
18.05.2026